Letecká válka nad Žehušicemi 1939-1945

Letecká válka nad Žehušicemi 1939-45

Jan Vladař

Převážnou část 2. světové války ležely Čechy hluboko v německém týlu a jediným připomenutím dramatických bojů byly letecké operace, které se odehrávaly na českém nebi. Do historie regionu se zapsaly především ničivé nálety na Kolín. Drobnější události letecké války už z historie téměř zmizely. Najde se snad ještě pamětník, který strohé, úřední záznamy doplní osobním svědectvím o další detaily?  

            Když Německo zaútočilo 1. září 1939 na Polsko, reagovala Francie a Velká Británie vyhlášením války. Ovšem místo rozhodného útoku na podporu krvácejícího polského spojence vyslalo v noci 3/4. září 1939 britské bombardovací letectvo (Bomber Command RAF) jen deset letadel, aby nad Porýním a Hamburkem rozhodily letáky. Později během podzimu a zimy 1939-40 se shozy letáků opakovaly téměř každou noc.

V noci 12/13. ledna 1940 se britské bombardéry prvně objevily také nad Čechami. Cílem byl shoz letáků nad Prahou, který provedl dvoumotorový bombardér Armstrong Whitworth Whitley z 77. Squadron startující z francouzské základny Villeneuve-les-Vertus. Lokální zprávy potvrzují noční přelet letadel, ale shoz letáků nad Čechami není doložen.

Další akci v noci 23/24. února 1940 provedly dva bombardéry 77. Squadron. Již odpoledne 22. února přeletěly stroje Whitley Mk. V číslo N1351 a N1348 z domácí základny Driffield v Yorkshire na předsunuté francouzské letiště. Následují den byly dodány balíky s letáky a v 17.30 hodin oba bombardéry odstartovaly k letu nad Československo. Jejich cílem byla Praha a Plzeň. Obě posádky se vrátily na letiště ve Francii v 2.30 hodin. Hlásily, že v Čechách nebylo dodržováno zatemnění, a proto snadno identifikovaly své cíle, shodily světlice a následně přesně shodily letáky. Lokální zprávy nálet zachycují odlišně. Četníci ze Starého Kolína nalezli jen britskou osvětlovací bombu 5,5“ Reconnaissance Flare a jedna část letáků byla rozhozena až na Náchodsku. Druhá část se ráno našla v okolí Roudnice nad Labem a dále podél Ohře až po Libochovice a Louny.

Situace se opakovala v noci 9/10. března 1940, kdy po přeletu neznámého letadla dopadly stovky letáků mezi Žehušice, Podhořany a Vrdy severovýchodně od Kutné Hory. Ráno událost oznámila četnická stanice v Žehušicích nejprve telefonicky Okresnímu četnickému velitelství v Čáslavi a poté písemným hlášením adresovaným Okresnímu úřadu v Čáslavi. Velitel četnické stanice v Žehušicích v hlášení oznamoval, že v noci „pravděpodobně mezi 23 a 24 hodinou byly v obvodu stanice shozeny z neznámého létadla letáky s nápisem „Letecký zpravodaj“, s českým textem. Letáky jsou 4 stránkové, formátu 13 X 21 cm a jsou na první a třetí stránce částečně ilustrovány. Na druhé stránce shora jsou dva citáty z anglických časopisů.“ Dále hlášení upřesňuje, že letáky byly nejprve nalezeny starostou obce Bojmany, který je odevzdal na četnickou stanici. Dalším pátráním byly letáky nalezeny také v polích pod osadou Svobodná Ves, v blízkém lese až k obci Morašice. Další nálezy hlásila také sousední četnická stanice Řečany n.L. Nález letáků byl ihned telefonicky hlášen úřadu Oberlandrat a Gestapu v Kolíně, kam byly také sebrané letáky odevzdány. Přesto se dostaly mezi obyvatelstvo, neboť jich bylo shozeno velké množství. Doplnění původního hlášení vypracovali na stanici v Žehušicích ještě 16. března a Okresnímu úřadu v Čáslavi oznámili, že dosud našli a odevzdali Gestapu 416 letáků z obvodu Žehušic, dalších 193 z obvodu četnické stanice Podhořany a 21 z obvodu Vrdy. Shoz letáků byl natolik mimořádnou a závažnou událostí, že okresní hejtman případu věnoval celou jednu stranu situačně-politické měsíční zprávy z 12. března 1940 určené Oberlandratu v Kolíně. Podivnou úřední němčinou zběžně opakuje zjištění četníků z Žehušic, ale jasně doplňuje, že letáky byly anglického původu a byly svrženy nepřátelskou vzducholodí (v originále „Luftschiff“).

Shoz letáků zmiňuje také kronika obce Solopysky západně od Kutné Hory: „V zimě r. 1940 přeletělo nad zdejším krajem létadlo asi anglického původu, které pouštělo letáky, které se hojně nacházely na polích. V některých obcích jich byly nalezeny celé balíky, které četníci sbíraly, avšak každý nálezce si nějaký schoval.“ Další letáky se našly v Posázaví u Čerčan a další nález „Dne 10/3 1940 bylo v obvodě shozeno množství letáků s nápisem „Letecký zpravodaj čís. 1“ tištěný na čtyřech stranách.“ hlásilo Velitelství stanice SNB Liteň do dotazníku Letecká válka na území ČSR pro Hlavní štáb Ministerstva národní obrany ještě v roce 1947.

Druhá noční operace s těžištěm nad Žehušicemi byla dílem dvou bombardérů Whitley N1417 s taktickým označením DY○B a N1420 s označením DY○S z 102. „Ceylon“ Squadron. Cílem náletu byla Praha, ale obě nasazené osádky F/O Roberta C. Bisseta a P/O Kennetha N. Graye po návratu hlásily, že město bylo zakryto oblačností. Svůj náklad letáků proto shodily v prostoru cíle naslepo mezi mraky.

Stroj N1417 byl sestřelen v květnu 1940 nad Nizozemím. Druhý stroj N1420 nejprve v květnu 1940 havaroval po návratu z bojové mise, poté byl opraven, ale v srpnu 1940 byl zničen při německém náletu na základnu 102. Squadron v Driffield.

Po pěti válečných letech byla situace zcela jiná, náhodné a nepřesné noční akce osamělých archaických bombardérů nahradily svazy stovek moderních amerických a britských letadel, které zcela ovládly oblohu nad německým protektorátem. Na české obloze se protínaly operace dvou mohutných bojových uskupení americké 15. letecké armády z Itálie a 8. letecké armády z Anglie.

Dne 18. prosince 1944 je v knize podacích protokolů Okresního četnického velitelství v Čáslavi pod bodem 1328 zaznamenáno přijetí telefonického oznámení z četnické stanice Podhořany a Žehušice o nálezu benzínových nádrží s poznámkou „podrobnosti písemně“. Z Podhořan už žádné hlášení nedorazilo, ale z četnické stanice Žehušice skutečně 19. prosince došlo písemné hlášení čj. 1249. Originál hlášení čj. 1249/1944. se nachází mezi archiváliemi Zemského četnického velitelství v Praze. Velitel stanice ObWm. Weimard do hlášení zapsal, že 18. prosince 1944 kolem 12.50 hodin obvod stanice přeletěly od jihu nepřátelská letadla, která zde odhodila dvě benzínové nádrže. Letadla dále pokračovala severovýchodním směrem. Počet letadel nebyl pro velkou výšku zjištěn. Jedna nádrž dopadla na pole při silnici do Chotusic, druhá na louku vzdálenou asi 1 kilometr. Nárazem při dopadu byly obě nádrže poškozeny, byly asi 3,20 m dlouhé, o průměru 80 cm, šedivé barvy s červeným nápisem „CAPACITY 165 U.S. GAL.137.5 IMP.GAL.SUITABLE FOR AROMATIC FEUL“. Dopad nádrží pozoroval František Vaněček z Chotusic č. 77, který jel na kole z Chotusic do Žehušic a okamžitě vyrozuměl četnickou stanici. Četníci nález zajistili a ihned telefonicky hlásili nadřízenému Okresnímu četnickému velitelství v Čáslavi, které informovalo Gestapo v Kolíně a německého důstojníka Luftschutz v Kolíně. Podle pokynů důstojníka Luftschutzu byly nádrže předány vojenské posádce v Čáslavi.

Dvě přídavné nádrže o obsahu 165 US galonů (624,6 litrů) byly typické pro dvoumotorové americké stíhačky Lockheed P-38 Lightning. A právě 127 stíhaček P-38 tvořilo 18. prosince 1944 součást doprovodu bombardovacího svazu 15. letecké armády při útoku na slezské rafinerie Blechhammer a Odertal. Trasa letu amerického svazu ale vedla přes Moravu, není proto pravděpodobné, že by se stíhací doprovod dostal až k Čáslavi. Stejný den vyslala 15. letecká armáda nad střední Evropu také 15 fotoprůzkuných P-38 z 5. Photo Group se stíhacím doprovodem 14 P-38 Lightning a 23 P-51 Mustang. Cílem byl průskumu osmi lokalit, mezi kterými figuruje také „Kolon“. Patrně se jednalo o Kolín, který americké bombardéry napadly 28. prosince. Průzkumné mise ale nebyly úspěšné, dva stroje se musely pro poruchu předčasně vrátit a další tři úkol nesplnily pro nepříznivé počasí v cílové oblasti. Vyfotografovat se podařilo jen cíle v jižním Bavorsku, ale dopad nádrží u Žehušic dokládá, že další průzkumné stroje operovaly 18. prosince 1944 až nad Čáslavskem.

Střední a východní Čechy byly obvykle doménou americké 15. letecké armády, ale 18. dubna 1945 zařadila Kolín mezi plánované cíle také 8. armáda. Na několik železniční uzlů v Bavorsku se změřilo pět set bombardérů podřízené 1. a 2. Air Division, zatímco do centra Čech směřovaly dva svazy 3. Air Division. První svaz tvořený 174 stroji B-17 Flying Fortress z 13. a 45. Bomb Wing měl za cíl nádraží v Táboře. Meteorologický průzkum ale ohlásil hustou oblačnost a svaz byl odkloněn na Straubing. Druhá část, kterou tvořil 93. Bomb Wing s 121 stroji B-17 Flying Fortress, měla zaútočit na nádraží v Kolíně. Asi třicet bombardérů ale omylem napadlo Plzeň a nad Kolín se proto dostalo jen 97 bombardérů.

Při náletu na Kolín 18. dubna 1945 náhodně dopadlo 56 bomb do polí mezi Neškaredice, Třebešice a Církvici a rozbily okna krajních stavení. Zasažena byla také silnice do Kutné Hory, ale nejhůře dopadl zemědělec Václav Rak z Neškaredic, kterému na pole dopadlo 53 bomb a úplně zničily osetí.

Z četnické stanice v Žehušicích byl do knihy podacích protokolů Okresního četnického velitelství v Čáslavi pod bodem 607 zaznamenán telefonát, který oznamoval další bomby: „Dopad tříštivých bomb u obce Rohozec, další informace písemně“. Žádné další podrobnosti ale už velitelství podle protokolu neobdrželo. Přesto se v situační zprávě Okresního úřadu v Čáslavi za měsíce březen a duben z 23. dubna 1945 adresované Zemskému prezidentu v Praze, v kapitole „VIII. Luftschutz“ objevily další detaily: „dne 18. IV. 1945 asi kolem 13.30 hodin byla na pole u Rohozce shozena přelétávajícími nepřátelskými letadly jedna tříštivá bomba. Její exploze vytvořila na osetém poli kráter o průměru 8-10 m a hloubce až 3 m. Nikdo nebyl zraněn, ale škoda dosáhla 12.800 K.“

S odlišnými detaily událost zaznamenal velitel četnické stanice Žehušice ObWm. Weimard do vlastní situační zprávy č.j. 142/1945 pro Okresní úřad v Čáslavi shrnující události za období 13. až 27. dubna 1945: „dne 18.4.1945 bylo z nepřátelskými letci na pole v katastru Rohozec shozeno 12 tříštivých bomb, které způsobily značné škody na polních plodinách.“

            Rozsah škod z náletu 18. dubna 1945 je jasně pozorovatelný na leteckém měřičském snímku, který během léta 1947 pro potřeby nového vojenského mapování provedlo československé letectvo. Za rohozeckým hřbitovem na rozhraní lesa a polí Na Dolcích je na fotografii patrných asi osm kruhových kráterů po bombách. Jelikož všechny bombardéry 93. Bomb Wing nesly pro misi 18. dubna 1945 v pumovnici 12 kusů bomb GP 500 lb (General Purpose / všeobecné použití - 227 kg), zachycuje četnická zpráva i letecký snímek plnou salvu jednoho z amerických bombardérů.

Z chaosu těsně poválečných dnů pochází ještě nejasná zpráva, že na letiště v Hradci Králové bylo z okolí Čáslavi dopraveno ukořistěné německé kurýrní letadlo Siebel Fh 104 Hallore. Zprávu potvrzuje fotografie nepoškozeného, ale opotřebovaného stroje s viditelnou částí kmenového označení +EA mezi vraky v Hradci Králové. Siebel Fh 104 bylo elegantní dvoumotorové dopravní letadlo, u firmy Siebel (původně Klemm) v Halle bylo postaveno asi padesát kusů a výroba skončila v květnu 1942. Přítomnost tohoto stroje u Čáslavi je raritou i záhadou. Je možné, že sloužil ke kurýrním letům u SS-Heimatpferdepark, který měl velitelství na novém zámku v Žehušicích a další pobočky v Čáslavi a Dolních Bučicích.

Jeden stroj Fh 104 zařadil v roce 1946 do služby Letecký dopravní pluk, dostal trupové označení D-72 a v provozu byl ještě v červenci 1948. Není ale jisté, že se jednalo o stroj nalezený u Čáslavi.

http://www.leteckabadatelna.cz/

https://www.denik.cz/plzensky-kraj/archeolog-se-vojenske-stihacky-focke-wulf-z-rybniku-dockal-20130112.html