Přestupky v době nouzového stavu

Základní informace k projednávání přestupků
postihujících porušení opatření přijatých v době nouzového stavu
Úvod
V souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky a krizovým zákonem byl dne 12. března 2020 usnesením vlády publikovaným pod č. 69/2020 Sb. vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru. Navazujícími usneseními vlády byla přijata krizová opatření, jimiž se omezují práva a ukládají povinnosti fyzickým i právnickým osobám. Každý je povinen strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době nouzového stavu. Porušení těchto opatření je přestupkem podle krizového zákona, který projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Ministerstvo zdravotnictví zároveň vyhlašuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví , jimiž stanoví další omezení a povinnosti. Porušení těchto mimořádných opatření je postihováno jako přestupek podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Příslušným orgánem k projednání těchto přestupků jsou krajské hygienické stanice (a ve výjimečných případech podle své působnosti Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra).
Oba uvedené režimy je třeba rozlišovat, neboť mají vliv nejen na věcnou příslušnost k projednání daných přestupků, ale též na výši pokuty, kterou lze za tyto přestupky uložit. Ministerstvo vnitra připravilo pro usnadnění orientace základní přehled jednání postihovaných podle krizového zákona a jednání postihovaných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Přehled je zpracován ke dni 24. března 2020.


Postih přestupků v souvislosti s krizovými opatřeními vlády
Krizový zákon
Podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c). Podle § 31 odst. 3 písm. c) je fyzická osoba v době krizového stavu povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu.
Příklady: Skutkovou podstatu přestupku může naplnit např. jednání, jímž fyzická osoba poruší zákaz pohybu a pobytu na všech místech mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál apod.
Skutkovou podstatu naplní též přeshraniční pracovník (pendler), který poruší omezení pohybu na území České republiky na nezbytně nutné potřeby.
Skutkovou podstatu přestupku může dále naplnit osoba, která bezprostředně po návratu do České republiky neoznámí tuto skutečnost telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost (za předpokladu, že se na takovou osobu nevztahuje výjimka udělená ministrem vnitra).
Skutkovou podstatu naplní též ten, kdo poruší zákaz maloobchodního prodeje na tržnicích a tržištích.
Za přestupek lze uložit pokutu do 20 000 Kč. Příslušnost k projednání těchto přestupků krizový zákon přímo nestanoví, a proto se uplatní § 60 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich . Příslušným k projednání těchto přestupků je tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to zásadně podle místa spáchání přestupku.
Ostatní přestupky podle krizového zákona (přestupky právnických a podnikajících fyzických osob podle § 34a) projednává hasičský záchranný sbor kraje a (v případě jednoho přestupku) krajský úřad. Tyto přestupky se ovšem týkají převážně krizových plánů a nesouvisejí bezprostředně s aktuálně přijatými krizovými opatřeními. Z tohoto důvodu lze i podnikající fyzické osoby a fyzické osoby jednající jménem právnické osoby postihovat za přestupky fyzických osob (v takovém případě je třeba prokazovat u těchto osob zavinění).